blog11111

Vnitřně rozporné zadávací podmínky

Veřejné zakázky

Základním dokumentem zadávacího řízení jsou bezesporu zadávací podmínky, ve kterých zadavatel vymezuje, jak název napovídá, veškeré podmínky účasti dodavatelů v zadávacím řízení, ale také popis předmětu plnění veřejné zakázky a jiné podrobnosti, prostřednictvím kterých se účastníci mohou s veřejnou zakázkou seznámit. Zadávací podmínky proto musí zadavatel stanovit a poskytnout dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení (§ 36 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“). Vymezení zadávacích podmínek zřejmě, jasně a vnitřně nerozporně je rovněž nutné s ohledem na základní zásady zadávání veřejných zakázek, především zásadu transparentnosti.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) tak shledal ve svém rozhodnutí sp.zn. ÚOHS-S0373/2020/VZ, č.j. ÚOHS-36797/2020/500/JBě stanovení vnitřně rozporných zadávacích podmínek za porušení zásady transparentnosti, a tedy přestupek dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. b) ZZVZ. V řešeném případě stanovili zadavatelé (zadávající veřejnou zakázku společně) požadavky na technickou kvalifikaci, konkrétně pro osobu stavbyvedoucího, bez zřejmé návaznosti na předmět plnění veřejné zakázky. Zadavatelé tento svůj postup nijak nezdůvodnili, a to ani při odpovědi na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, která směřovala právě k tomu, zda nejsou požadavky na kvalifikaci stavbyvedoucího stanoveny špatně; zadavatelé uvedli pouze tolik, že na svých požadavcích trvají.

Předmětem řešené veřejné zakázky bylo ve zkratce provedení stavebních úprav v prostoru křižovatky, tedy rekonstrukce pozemní komunikace, a to včetně instalace semaforů. Jako požadavek na prokázání technické kvalifikace stavbyvedoucího zadavatelé předně uvedli, že vyžadují prokázání zkušenosti s alespoň třemi dokončenými stavebními pracemi jako je předmět veřejné zakázky ve finančním objemu každé z nich alespoň 12 mil. Kč; dále však uvedli, že způsobem prokázání těchto zkušeností je předložení čestného prohlášení o praxi stavbyvedoucího na dokončených stavebních pracích, jejichž předmětem byla výstavba nebo rekonstrukce kanalizace. Jak již bylo výše zmíněno, zadavatelé obdrželi také žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, ve které se tazatel ujišťoval, zda zadavatelé opravdu požadují zkušenosti stavbyvedoucího s výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace, nebo se jedná o omyl. Zadavatel bez bližšího vysvětlení na svých požadavcích trval. V rámci řízení před Úřadem pak uvedli, že požadavek na prokázání zkušeností s výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace byl stanoven s ohledem na to, že část předmětu plnění veřejné zakázky, stavba přívodního vedení a rozvodů veřejného osvětlení a světelného signalizačního zařízení a svodidel u pilířových skříní veřejného osvětlení, zasahuje do ochranného pásma plynovodu, kanalizace a kabelů nízkého napětí. Zadavatelé proto naznali, že je vhodné požadovat zkušenosti také s rekonstrukcí kanalizace.

Úřad však uvedl, že pokud zadavatelé požadovali, aby účastníci zadávacího řízení prokázali, že osoba stavbyvedoucího má zkušenosti s rekonstrukcí kanalizace, měli tak uvést již v rámci vymezení požadavků na prokázání kvalifikace stavbyvedoucího, nikoli až v místě, kde byl popsán pouze způsob prokázání této kvalifikace, tj. čestné prohlášení. Jelikož však v požadavcích na prokázání technické kvalifikace stavbyvedoucího bylo uvedeno, že se vyžaduje zkušenost s dokončenými stavebními pracemi jako je předmět veřejné zakázky, kterým rekonstrukce kanalizace není, jsou zadávací podmínky nejasné a rozporné, když následně ve způsobu prokázání této kvalifikace stanoví, že stavbyvedoucí by měl mít zkušenost s výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace.

Podstatným pochybením zadavatelů byl rovněž jejich přístup k odpovědi na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace – jestliže zadavatelé měli již v době, kdy sestavovali zadávací podmínky, a tedy i v době, kdy jim byla žádost o vysvětlení doručena, vyjasněno, proč požadují prokázání zkušeností stavbyvedoucího s výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace, měli toto odůvodnění ve vysvětlení zadávací dokumentace uvést.

Úřad tak uzavřel, že „nesoulad ve vymezených minimálních požadavcích na kvalifikaci a způsobech jejich prokazování mohl, resp. musel případné zájemce o účast v zadávacím řízení zmást.“ Přitom upozornil, že zásadě transparentnosti vyhoví pouze takové zadávací podmínky, které nejsou nečitelné, nepřehledné či jiným způsobem zmatené. I kdyby tedy požadavek na zkušenosti stavbyvedoucího s výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace věcně souvisel s předmětem plnění veřejné zakázky, byl zadavateli v tomto případě stanoven natolik vnitřně nekonzistentně a zmatečně, že je nutno usoudit, že zadavatelé tímto porušili zásadu transparentnosti.

Kontaktujte nás


Rádi se s vámi poznáme

Kontaktovat