blog11111

Ustanovení § 46 ZZVZ a možné výhody jeho užití pro zadavatele

Veřejné zakázky

Průběh zadávacího řízení je formalizován pravidly obsaženými v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“). Formalismus, který má sloužit především k tomu, aby všechna zadávací řízení probíhala férově, v souladu se zásadami zadávání veřejných zakázek a s veřejnými financemi tak bylo nakládáno vždy zákonně, transparentně a hospodárně, je však v některých situacích, kdy se to jeví jako vhodné, zmírněn. Ustanovením, které toto zmírnění zprostředkovává, je mimo jiné § 46 ZZVZ, který umožňuje zadavateli vyzvat účastníky zadávacího řízení k formálnímu objasnění nebo doplnění jejich nabídky, pokud se dopustili některých napravitelných chyb při vyhotovení své nabídky. Nepřípustným je samozřejmě zásah do údajů, které jsou předmětem hodnocení a také do samotného obsahu nabídky, například změnou původně nabízeného předmětu plnění a podobně – takovou změnu označuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) jako materiální změnu nabídky. Možnost účastníka napravit pochybení, kterých se v nabídce dopustil, může být za jistých okolností výhodná nejen pro účastníka, kterému umožňuje vyhnout se vyloučení z účasti v zadávacím řízení, ale také pro zadavatele, který by účastníka jinak byl nucen vyloučit pro nesplnění zadávacích podmínek, ačkoli by byla nabídka účastníka ekonomicky nejvýhodnější a pochybení v jeho nabídce by nebylo nijak zásadní. Může z něj ale zadavatel profitovat i v případě, že nemá v úmyslu „napravit“ ekonomicky nejvýhodnější nabídku?

Možnost účastníka vyzvat k objasnění nebo doplnění nabídky je právem zadavatele, nikoli jeho povinností, jak vyplývá se samotného znění ustanovení § 46 odst. 1 ZZVZ – zadavatel „může“. Druhou volbou, kterou zadavateli ZZVZ v situaci, kdy nabídka účastníka neodpovídá zadávacím podmínkám, je účastníka vyloučit dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Stejně tak není povinností účastníka na tuto výzvu reagovat či požadované doklady předkládat; v takovém případě však musí účastník počítat s následkem, kterým je vyloučení z účasti na zadávacím řízení dle § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ.

Dle rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0089/2020/VZ, č. j. ÚOHS-19726/2020/323/VVa zadavatel není vůči účastníku povinen ani tím, aby žádal o objasnění nebo doplnění veškerých nejasností či chyb, které v nabídce při jejím posouzení shledal. Účastník zároveň nemá doručením výzvy k objasnění nebo doplnění nabídky založeno legitimní očekávání, že jeho nabídka bude objasněna a doplněna tak, aby již žádné chyby či nejasnosti neobsahovala, a že je zadavatel povinen účastníku případně odeslat další výzvu k objasnění nebo doplnění jeho nabídky. Přestože tedy účastník zadavateli doručil objasnění nebo doplnění nabídky dle požadavků zadavatele, stále může být zadavatelem vyloučen za nesplnění zadávacích podmínek, jako se tomu stalo v šetřeném případě. Účastník ve své nabídce opomenul předložit některé doklady k prokázání kvalifikace, zadavatelem však byl vyzván pouze k objasnění nejasností ohledně dodávaných výrobků, nikoli k doplnění chybějících dokladů. Účastníkem doručené objasnění totiž zadavateli nesloužilo k tomu, aby účastník nabídku uvedl do souladu se zadávacími podmínkami, ale naopak k tomu, aby si zadavatel udělal jasný a zřejmý obrázek o pochybení účastníka a mohl všechny nedostatky, kterých se při sestavení nabídky dopustil, správně a přesně popsat do rozhodnutí o vyloučení účastníka.

Úřad tento postup zadavatele popsal ve výše uvedeném rozhodnutí jako nestandardní, ovšem transparentní a zákonný. Jak již bylo uvedeno, ustanovení § 46 ZZVZ neslouží pouze ve prospěch účastníka, ale také ve prospěch zadavatele, a to i co se týče zájmu zadavatele na co nejtransparentnějším průběhu zadávacího řízení, v tomto případě konkrétně detailnímu popsání důvodů vyloučení účastníka zadávacího řízení.

Tuto situaci je však třeba odlišit od postupu zadavatele, který řešil Krajský soud v Brně v rozhodnutí č.j. 31 Af 42/2017–162 ze dne 3. 4. 2019, kdy zadavatel shledal nejasnost v několika referencích předložených v nabídce účastníka, přičemž ve výzvě dle § 46 ZZVZ účastníka požádal o objasnění těchto nejasností pouze u jedné z referencí a účastníka následně vyloučil za nejasnost u zbývajících referencí. Takový postup zadavatele je dle soudu nezákonný; legitimní očekávání účastníka zde ve vztahu k jednomu konkrétnímu institutu, který zadavatel požadoval objasnit, bylo založeno a zadavatel tak byl povinen žádat o jeho objasnění komplexně, nikoli pouze z části.

Kontaktujte nás


Rádi se s vámi poznáme

Kontaktovat