blog11111

Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty při plnění na dobu neurčitou

Veřejné zakázky

Stanovení předpokládané hodnoty je jedním z nejdůležitějších kroků při přípravě zadávacích podmínek veřejné zakázky. Výše předpokládané hodnoty určuje, zda se jedná o zakázku nadlimitní či podlimitní, případně zakázku, u které zadavatel není povinen postupovat podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), tedy zakázku malého rozsahu. Nesprávné stanovení předpokládané hodnoty a tím i druhu zadávacího řízení přitom může zakládat odpovědnost zadavatele za správní delikt, k jehož šetření je povolán Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

Deliktu podle § 268 zákona se dopustil zadavatel ve věci řešené Úřadem pod č. j. ÚOHS-S0063/2020/VZ-10250/2020//542/MCi. V zadávacích podmínkách veřejné zakázky na služby poskytované v rámci předem neohraničeného časového horizontu stanovil předpokládanou hodnotu ve výši 150 000 Kč bez DPH, která ovšem odpovídá výši finanční protihodnoty za poptávané plnění pouze v rámci jednoho měsíce. Tento postup neodpovídá zákonnému pravidlu stanovenému v § 21 odst. 1 písm. b) zákona, podle kterého je u smlouvy na dobu neurčitou pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, rozhodná předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců. V případě postupu podle tohoto ustanovení by tedy předpokládaná hodnota byla stanovena minimálně ve výši 7 200 000 Kč, což podstatně mění celý režim zakázky. Zakázka byla původně zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu, kdyby ovšem zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu v souladu se zákonem, byla by zakázka zadávána v nadlimitním režimu a zadavatel by tak musel postupovat podle zákona, a to prakticky v nejpřísnějším režimu. Došlo tak nejméně k potenciálnímu narušení férového soutěžního prostředí na daném segmentu trhu.

Zadavatel omlouval porušení zákona svou nevědomou nedbalostí, Úřad však odmítl pohlížet na tuto skutečnost, byť i jen jako na polehčující okolnost, neboť nepovažuje danou problematiku za příliš složitou a upozorňuje, že již byla v rozhodovací praxi Úřadu řešena. Na přísnost sankce tak nemá v tomto případě tvrzená neznalost příslušných právních norem vliv.

Úřad tedy zdůrazňuje ve výše uvedeném rozhodnutí známou zásadu, že neznalost práva neomlouvá, a to ani zadavatele při zadávání veřejných zakázek. V případě, že si zadavatel není jistý znalostí zákona, má možnost se obrátit na řadu odborníků, kteří poskytují služby v oblasti administrace veřejných zakázek. Na výše uvedeném případě se ukazuje, že zákon obsahuje řadu zvláštních ustanovení, která nejsou užívána příliš často a zadavateli, který běžně zadává pouze jednoduchá výběrová řízení, tak mnohdy nemusejí být známa. Jejich neaplikování však může znamenat spáchání správního deliktu a uplatnění jemu odpovídajících sankcí.

Kontaktujte nás


Rádi se s vámi poznáme

Kontaktovat