blog11111

Povinnost zadavatele uveřejnit smlouvy na veřejnou zakázku

Veřejné zakázky

Při nakládání s veřejnými prostředky je třeba zajistit maximální hospodárnost a především transparentnost, jelikož se jedná o prostředky, které jsou de facto určeny ku prospěchu celé společnosti, nikoli pouze konkrétních subjektů, které jimi disponují. K zajištění kontroly nakládání s veřejnými prostředky slouží mimo jiné také zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), a to především tím, že upravuje pravidla pro výběr dodavatele nejrůznějších plnění pořizovaných z veřejných prostředků veřejnými zadavateli a také pro uzavření smlouvy s tímto dodavatelem včetně pravidel platných po celou dobu plnění závazku (např. možnost jeho změny). Uzavření smluvního závazku s dodavatelem je vrcholem celého zadávacího řízení, neboť právě k němu celé zadávací řízení směřuje. Vzhledem k zásadě transparentnosti tak musí být tento dokument přístupný veřejnosti tak, aby měla možnost zjistit informace o povaze subjektů vstupujících do smluvního vztahu, jeho časového počátku, a především pak o obsahu uzavřené smlouvy a vykonávat tak kontrolu tohoto obsahu, jak uvádí rovněž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0155/2020/VZ, č. j. ÚOHS-11126/2020/512/JHé.

V tomto rozhodnutí Úřad upozorňuje na nutnost dodržení ustanovení § 219 odst. 1 ZZVZ, podle kterého má veřejný zadavatel povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. Ustanovení obsahuje rovněž některé výjimky z této povinnosti, z nichž nejčastěji se uplatní výjimka dle písm. a), podle které není třeba na profilu zadavatele uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, a výjimka dle písm. d), podle které zadavatel nemá povinnost smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele, pokud ji již uveřejnil podle jiného právního předpisu. Pokud ovšem zadavatel žádnou z výjimek neuplatní a povinnost smlouvu uveřejnit má, musí naplnit veškeré podmínky jejího uveřejnění formulované v ustanovení § 219 odst. 1 ZZVZ kumulativně. Jak uvádí Úřad: „Pro naplnění požadavků dle § 219 odst. 1 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy o dílo, jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy o dílo (rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí textu obsahu smluvních ujednání stran smlouvy), včetně dodatků a změn, dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v neposlední řadě splnění lhůty pro uveřejnění smlouvy o dílo v délce 15 dnů od jejího uzavření.“

V šetřeném případě zadavatel smlouvu o dílo a dodatky k ní na svém profilu sice zveřejnil, ani u jednoho dokumentu tak však neučinil ve stanovené 15 denní lhůtě – zatímco u smlouvy se opozdil o 3 týdny, u dodatků to již bylo 9 měsíců. Úřad proto konstatoval naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 269 odst. 2 ZZVZ, přičemž upozornil, že materiální stránka, tj. společenská škodlivost, je dána již naplněním skutkové podstaty přestupku, jak vyplývá z ustanovení § 270 odst. 1 ZZVZ, které stanovuje vyvratitelnou domněnku společenské škodlivosti. Úřad uvedl, že postupem zadavatele došlo k „ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejných zakázek a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.“

Řešená veřejná zakázka přitom byla zakázkou malého rozsahu, pro kterou platí výjimka dle § 31 ZZVZ, podle které zadavatel není povinen zadat ji v zadávacím řízení. To ovšem pro zadavatele neznamená úplné uvolnění pravidel zadávání veřejných zakázek – i v případě zadávání veřejné zakázky malého rozsahu je zadavatel povinen dodržovat zásady zadávání veřejných zakázek stanovené v ustanovení § 6 ZZVZ, přičemž jednou z nich je právě zásada transparentnosti. Ustanovení § 219 odst. 1 ZZVZ ve výčtu výjimek neuvádí, že není nutné uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku malého rozsahu, povinnost omezuje pouze hodnotou ceny sjednané ve smlouvě na veřejnou zakázku. Zde stanovených 500 000 Kč bez DPH však často může být u veřejné zakázky malého rozsahu překročeno.

Kdyby ovšem přeci jen cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku malého rozsahu 500 000 Kč bez DPH nepřesáhla, byla by ovšem rovna nebo vyšší než 50 000 Kč bez DPH, mají někteří veřejní zadavatelé povinnost uveřejnit ji podle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv. Jak již bylo zmíněno výše, jednou z výjimek, podle které zadavatel není povinen uzavřenou smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele je rovněž situace, kdy je tato smlouva uveřejněna již podle jiného právního předpisu, kterým často bude právě zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv. Jestliže tedy zadavatel byl povinen smlouvu zveřejnit v registru smluv a tuto svou povinnost splnil, naplnil tak podmínku v ustanovení § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ a nemusí smlouvu zveřejňovat také na profilu zadavatele.

Veřejné zakázky malého rozsahu často nebývají zveřejněny na profilu zadavatele, ostatně zadavatel k tomu není povinen právě na základě výjimky dle § 31 ZZVZ. Pokud ovšem zadavatel není současně povinen uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku v registru smluv a cena sjednaná v této smlouvě přesahuje 500 000 Kč bez DPH, musí i v případě veřejné zakázky malého rozsahu smlouvu na profilu zadavatele smlouvu uveřejnit podle § 219 odst. 1 ZZVZ. V souvislosti s touto problematikou se hodí připomenout, že ačkoli v případě, že zadavatel smlouvu neuveřejní v rozporu se ZZVZ, hrozí mu uložení pokuty do výše 1 000 000 Kč ze strany Úřadu, pokud zadavatel neuveřejní smlouvu v rozporu se zákonem č. 340/2015 Sb., o registru smluv, dojde do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, k jejímu zrušení od počátku, což může být pro zadavatele mnohdy podstatně citelnějším problémem.

Kontaktujte nás


Rádi se s vámi poznáme

Kontaktovat