blog11111

Povinnost zadavatele odůvodnit své požadavky

Veřejné zakázky

Zadávací podmínky jsou souhrnem základních informací, které poskytuje zadavatel potencionálním dodavatelům o konkrétním výběrovém či zadávacím řízení. Dle ustanovení § 36 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), je zadavatel uvede v zadávací dokumentaci nebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání (v závislosti na zvoleném druhu zadávacího řízení dle § 3 ZZVZ). Zadávací podmínky i zadávací dokumentaci definuje ZZVZ v § 28 odst. 1 písm. a) a b). Zadavatel tedy v zadávacích podmínkách vymezuje podmínky průběhu zadávacího řízení, účasti v zadávacím řízení, pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pro hodnocení nabídek a další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 ZZVZ. Zadávací dokumentací se rozumějí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení.

Již dle základních zásad zadávání veřejných zakázek je zakázána jakákoli diskriminace při zadávání veřejné zakázky, ustanovení § 36 odst. 1 ZZVZ k tomu rovněž zdůrazňuje, že ani zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěži. Aby zadavatel nevytvořil žádnou překážku hospodářské soutěži, by byl fakticky nerealizovatelný požadavek, resp. by nebylo možné stanovit téměř žádné podmínky pro dodavatele, aby některé z nich neomezily. Podstatné proto je, že tyto překážky nesmí být bezdůvodné, zadavatel tak musí být schopen odůvodnit je svými oprávněnými potřebami.

To připomíná Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) také ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0141/2020/VZ, č.j. ÚOHS-31158/2020/323/MPe. Navrhovatel v řešeném případě namítal kromě jiného rovněž to, že zadavatel stanovil požadavky na technickou kvalifikaci v jejich kombinaci diskriminačně a odůvodnění, proč požadavky tímto způsobem kombinoval, uvedl až v rozhodnutí o námitkách navrhovatele. To navrhovatel považoval za opožděné, jelikož se dle jeho názoru jednalo o doplnění a vysvětlení zadávacích podmínek po lhůtě pro podání nabídek, kterým zadavatel připustil minimálně dvojí výklad zadávací dokumentace.

Úřad však s tímto argumentem navrhovatele nesouhlasil, jelikož zadavatel nemá povinnost odůvodňovat své požadavky v zadávací dokumentaci, musí je být schopen odůvodnit až pro případ přezkumu zadávacích podmínek. Zadavatel proto do zadávací dokumentace nepopisuje své důvody pro stanovení podmínek zadávacího řízení, ovšem pokud jej o to dodavatel požádá v rámci vysvětlení zadávací dokumentace, případně zadávací podmínky napadne podáním námitek a následně návrhu k Úřadu, musí zadavatel tyto své důvody sdělit. Jelikož v řešeném případě zadavatel odůvodnil nastavení svých požadavků svými oprávněnými potřebami, které Úřad shledal jako legitimní, a Úřad nastavení zadávacích podmínek nepovažoval za diskriminační, návrh (resp. rozklad) navrhovatele nebyl úspěšný.

Jakkoli má tedy zadavatel dle ustanovení § 36 odst. 3 ZZVZ povinnost stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení a nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, odůvodnění nastavení zadávacích podmínek (např. proč zadavatel vyžaduje v rámci technické kvalifikace prokázání zkušenosti s určitým plněním) není jejich nutnou součástí a jeho absence tak nezpůsobuje nezákonnost nastavení zadávacích podmínek. Proto ani pozdější uvedení důvodu nastavení podmínek v rozhodnutí o námitkách dodavatele nemůže být pokládáno za „opožděné“ vysvětlení zadávacích podmínek a tím považováno za provinění zadavatele.

Kontaktujte nás


Rádi se s vámi poznáme

Kontaktovat