blog11111

Povinnost zadavatele definovat pojmy užité v zadávací dokumentaci

Veřejné zakázky

Základním dokumentem zadávacího řízení je bezesporu zadávací dokumentace jako součást zadávacích podmínek. Dle § 28 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) se zadávacími podmínkami rozumí podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pravidla pro hodnocení nabídek a další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 ZZVZ. Zadávací dokumentací se pak podle téhož ustanovení, písm. b), rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělené nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení. Ze zadávacích podmínek se tedy dodavatelé musí dozvědět veškeré relevantní informace pro rozhodnutí, zda se mohou a chtějí zadávacího řízení účastnit, co je jeho předmětem a jaké podmínky pro účast a případně i uzavření smlouvy se zadavatelem musejí splnit.

Dle § 36 odst. 3 ZZVZ zadavatel musí stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení a nesmí za správnost a úplnost zadávacích podmínek přenášet odpovědnost na dodavatele. Tato povinnost je mnohdy dále vykládána také v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“). Například v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0137/2020/VZ, č.j. ÚOHS-21997/2020/531/MHo Úřad upozorňuje, že požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne rovněž z obecné zásady zadávání veřejných zakázek, zásady transparentnosti. Jedním z rozhodnutí, které míří právě na otázku, jak podrobně je zadavatel povinen zadávací podmínky vymezit, je rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0176/2020/VZ, č.j. ÚOHS-39988/2020/500/ISo. Předmět řešené veřejné zakázky byl poměrně specifický – jednalo se o dodávky materiálu pro rutinní biochemická a imunochemická stanovení a výpůjčku automatického analytického systému. Zadavatel stanovil jako jedno z hodnoticích kritérií také dobu, za kterou přejde biochemický analyzátor a imunochemický analyzátor do klidového stavu. Stěžovatel pak spatřoval problém v neurčitosti pojmu „klidový stav“.

Zadavatel uvedl, že pojem „klidový stav“ je běžně užívaným pojmem, s čímž souhlasil ve svém závěru také Úřad. Uvádí, že po zadavateli „nelze rozumně požadovat, aby definoval každý pojem, jenž užije v zadávacích podmínkách, a to tím spíše, pokud je uvedený pojem běžně užíván i mezi laickou společností.“ Úřad také akcentoval, že dodavatel jako osoba působící v daném oboru by měl daný pojem znát a lze to od něj spravedlivě očekávat. Ačkoli se tedy v řešeném případě pojem „klidový stav“ pojí ke konkrétním přístrojům ve specifickém odvětví, pokud jsou dodavatelé schopni, či by měli být z pozice odborné osoby v daném oboru schopni, tento pojem interpretovat, není povinností zadavatele jej v zadávacích podmínkách dále rozvádět, aby vyhověl požadavku ustanovení § 36 odst. 1 ZZVZ, případně § 36 odst. 3 ZZVZ. Obdobně přihlédl Úřad při výkladu zadávacích podmínek k odbornosti dodavatelů již v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0167-2020/VZ, č.j. ÚOHS-34854/2020/321/ZSř.

K výkladu požadavku na „podrobnosti nezbytné pro účast dodavatele v zadávacím řízení“ dle § 36 odst. 3 ZZVZ je tak nutné přistupovat vždy s ohledem na konkrétní veřejnou zakázku a také na okruh potencionálních účastníků této veřejné zakázky a jejich odbornost. Užití odbornějších výrazů či pojmů v zadávacích podmínkách tak zadavateli samo o sobě nezakládá povinnost tyto pojmy definovat, obzvláště jedná-li se o běžné pojmy, které jsou srozumitelné i laické veřejnosti. Dodavatelé se nemohou neurčitosti zadávacích podmínek dovolávat pouze z důvodu, že takovému pojmu subjektivně neporozuměli, ačkoli je objektivně jeho význam zřejmý a pro osoby působící v daném oboru známý a srozumitelný.

Kontaktujte nás


Rádi se s vámi poznáme

Kontaktovat