blog11111

Otázka nastavení délky lhůty pro podání nabídek

Veřejné zakázky

V každém zadávacím (i výběrovém) řízení musí být jasně a přiměřeně nastaveny lhůty pro jednotlivé úkony v tomto řízení činěné, a to ať už se jedná o lhůtu pro podání nabídek, pro doručení vysvětlení nebo doplnění nabídky podle § 46 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), zadávací lhůtu či lhůtu pro poskytnutí součinnosti před uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem. Některé lhůty stanoví ZZVZ pevně (např. lhůta pro podání námitek či lhůta pro uveřejnění formulářů ve Věstníku veřejných zakázek), některé pouze rámcově (jednou z takových lhůt je právě lhůta pro podání nabídek), případně ponechává jejich délku na uvážení zadavatele, samozřejmě za dodržení základních zásad a přiměřenosti (např. lhůta pro vysvětlení nebo doplnění nabídky).

Lhůta pro podání nabídek je zvlášť upravena u jednotlivých typů řízení dle ZZVZ – pro veřejné zakázky zadávané v podlimitním režimu platí ustanovení § 54 ZZVZ, pro zakázky v nadlimitním režimu pak ustanovení § 57 ZZVZ. Zvláštní lhůty pro podání žádostí o účast a následně pro podání nabídek stanoví ZZVZ také pro užší řízení (§ 59 ZZVZ). Tato ustanovení určují minimální délku lhůty pro podání nabídek a případně také okolnosti, za kterých musí být tato lhůta prodloužena o určitý počet dní či naopak, kdy může být zkrácena.

Jak však rozvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0137/2020/VZ, č.j. ÚOHS-21997/2020/531/MHo, dodržení minimální lhůty pro podání nabídek dle ZZVZ automaticky neznamená, že se jedná o zákonně stanovou lhůtu pro podání nabídek, jelikož dle zásady přiměřenosti je v některých případech nutné trvat na lhůtě delší. Zadavatelé vždy musí zohledňovat specifika konkrétní veřejné zakázky. V kontextu řešeného případu Úřad dokonce poznamenává, že ani stanovení délky lhůty pro podání nabídek na více než dvojnásobnou délku nad rámec zákonného minima neznamená, že lze bez dalšího učinit závěr, že v tomto ohledu došlo ze strany zadavatele k dodržení ZZVZ.

Při pochybnostech, zda je lhůta pro podání nabídek nastavena přiměřeně, nerozhoduje subjektivní názor jednotlivého dodavatele, ale skutkové okolnosti věci, především množství dokumentů, které musí být do nabídek začleněny a čas, který je nutný pro jejich vyhotovení či obstarání. Je vhodné případně přihlédnout také k názoru dodavatelů působícím na relevantním trhu (nikoli tedy k názoru jednotlivce, jak bylo uvedeno), kteří s přípravou obdobných nabídek mají zkušenosti a dokážou tak posoudit, zda se jedná v konkrétním případě o lhůtu přiměřenou. Úřad lhůtu pro podání nabídek popisuje jako „časový úsek, který zadavatel musí stanovit tak, aby poskytl potenciálním dodavatelům dostatečný prostor pro seznámení se se zadávacími podmínkami a pro přípravu nabídky. (…) Hlavním smyslem lhůty pro podání nabídek je poskytnout všem potenciálním dodavatelům dostatek času na obeznámení  se  se  zadávacími  podmínkami, na    obstarání    dokladů    pro    prokázání    splnění    jednotlivých    zadávacích    podmínek  a na  zpracování  jejich  nabídek.“

Dle Úřadu tak není povinností zadavatele „přizpůsobit délku lhůty pro podání nabídky ideálním časovým možnostem každého z dodavatelů na trhu, ale pouze stanovit délku dané lhůty tak, aby tato nevytvořila bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže pro většinu dodavatelů.“ Bezdůvodné omezení hospodářské soutěže je v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek a vede k sankcionování zadavatele. Zadavatel tedy musí vždy zvažovat, zda je v případě konkrétního zadávacího řízení možné nastavit lhůtu pro podání nabídek v rámci minima, které stanoví ZZVZ, nebo zda je s ohledem na složitost přípravy nabídek nutné poskytnout potencionálním dodavatelům lhůtu delší.

Kontaktujte nás


Rádi se s vámi poznáme

Kontaktovat