blog11111

Otázka doplnění detailního položkového rozpočtu nezohledňujícího vysvětlení zadávacích podmínek

Veřejné zakázky

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) se ve své rozhodovací praxi poměrně často a detailně zabývá ustanovením § 46 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), které zadavatele opravňuje dát účastníku zadávacího řízení příležitost k formální změně nabídky v situaci, kdy se účastník při jejím sestavení dopustil chyby. Ne každá chyba se však dá opravit – za formální změnu nabídky lze označit pouze takovou změnu, která fakticky nezasahuje do samotného obsahu nabídky a pouze doplňuje původně chybějící informace, případně vysvětluje ty, které jsou zadavateli z nabídky nejasné. Změnu zasahující do obsahu nabídky Úřad označuje jako změnu materiální; tato změna je dle § 46 odst. 2 věty první ZZVZ zakázána. Speciální pravidlo stanovené v § 46 odst. 3 ZZVZ pak platí pro opravu položkového rozpočtu, která se považuje za objasnění, pokud není dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium hodnocení nabídek.

Doplnění či objasnění položkového rozpočtu je problematickou otázkou, a to zejména u výběrových či zadávacích řízení, ve kterých je jediným kritériem hodnocení nabídková cena. Právě změna nabídkové ceny je jednoznačně materiální změnou nabídky, která není přípustná; jak uvádí Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 44/2015 – 49 ze dne 8. 6. 2016: „…za nepřípustnou změnu nabídky po dobu běhu zadávací lhůty je tedy třeba pokládat změnu údajů (hodnot), jež jsou předmětem kteréhokoli z hodnotících kritérií; tyto hodnoty musí být od okamžiku podání nabídky až do okamžiku uzavření smlouvy hodnotami neměnnými. Jakékoli umožnění pozdější změny těchto hodnot, ať už by změna byla odůvodněna čímkoli (dodatečným zjištěním možnosti učinit ze strany uchazeče nabídku výhodnější či dodatečným zjištěním chyby v početních operacích při sestavování nabídky) a ať už by byla výsledkem též aktivity na straně zadavatele (postupu směřujícího k vyjasnění nabídky podle § 76 odst. 3 ZVZ) či výlučně aktivity na straně uchazeče (dodatečné opravy či „vysvětlení“ ze strany uchazeče bez jakékoli výzvy ze strany zadavatele), by v principu mohlo otevírat nebezpečnou možnost následných manipulací s nabízenými hodnotami kupř. v závislosti na obsahu nabídek jiných uchazečů poté, co se s nimi lze při otevírání obálek seznámit, což by bylo možností v praxi mnohdy stěží odlišitelnou od možnosti dodatečných oprav skutečných chyb, jichž se uchazeč při sestavování nabídky dopustil.“ Přestože se rozsudek vztahuje ke starému zákonu (č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách), jeho závěry jsou stále aktuální, jelikož původní ustanovení § 76 odst. 3 je obdobné jako ustanovení § 46 ZZVZ.

Přesto ZZVZ obsahuje výše zmíněnou možnost položkový rozpočet objasnit – toto objasnění má však jasná pravidla a limity. Nepřípustnou je například záměna nabízeného předmětu plnění poté, co účastník v nabídce předložil plnění vadné; stejně tak není přípustná změna dotýkající se celkové nabídkové ceny – ustanovení § 46 odst. 2 ZZVZ stanoví, že nabídka nesmí být doplněna o doklady, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Změna položkového rozpočtu tak přichází v úvahu v případech, kdy se účastník při jeho sestavení dopustil určitého pochybení, které je schopen na základě objasnění položkového rozpočtu napravit tak, aby zůstala zachována původně nabízená výše celkové nabídkové ceny a aby nedošlo k záměně předmětu plnění.

Úřad v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0122/2020/VZ, č. j. ÚOHS-14499/2020/533/LHl rozhodl, že zadavatel se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ tím, že účastníka, jenž předložil položkový rozpočet nezohledňující změnu zadávacích podmínek učiněnou vysvětleními zadávací dokumentace z účasti v zadávacím řízení nevyloučil, ale vyzval jej k objasnění položkového rozpočtu, tzn. k doplnění „dílčího výkazu výměr“, který účastník ve své nabídce opomenul předložit. Úřad dospěl k závěru, že doplnění dílčího výkazu výměru po lhůtě pro podání nabídek je nepřípustnou změnou podané nabídky. Předseda Úřadu však toto rozhodnutí v řízení o rozkladu rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-R0103/2020/VZ, č. j. ÚOHS-253272020/321ZSř zrušil, jelikož se závěry Úřadu nesouhlasil. Dle předsedy Úřadu dodáním dílčího výkazu výměr nedošlo k rozšíření předmětu zakázky, jak se domníval v původním rozhodnutí Úřad, neboť tento předmět byl zadavatelem předem jednoznačně stanoven a dodavateli měl být v rámci nabídky v zadavatelem stanoveném výkazu výměr pouze naceněn, nikoli nabízen. Podstatným je především fakt, že doplněním dílčího výkazu výměr nebyla dotčena celková nabídková cena, jak předpokládá § 46 odst. 3 ZZVZ, vyzvanému dodavateli tedy nevznikla v tomto směru jakákoli neoprávněná výhoda a nebyl vytvářen prostor pro manipulaci s nabídkami. Předseda Úřadu k opravě položkového rozpočtu uvádí: „Pojem opravy položkového rozpočtu není zákonem přímo definován, jeho systematické vyčlenění do zvláštního ustanovení § 46 zákona však vypovídá o zjevném úmyslu zákonodárce stanovit pro položkové rozpočty právní úpravu spíše ,mírnější‘ či ,benevolentnější‘, neboť z praxe zadávání veřejných zakázek vyplývá, že při sestavování položkových rozpočtů může snadno dojít k drobné (méně závažné) administrativní chybě, která může vést k rozporu nabídky se zadávacími podmínkami. Taková chyba je však snadno odstranitelná a její případné odstranění nebude mít vliv na výběr dodavatele. Zákonodárce výslovným projevem vůle „vyjmul“ opravu položkového rozpočtu z obecné úpravy § 46 odst. 2 zákona a upřesnil nad rámec shora citovaného čl. 56 směrnice. Odlišný právní režim opravy položkového rozpočtu dle § 46 odst. 3 zákona se proto jeví legitimní.“

Oprava položkového rozpočtu na základě výzvy k objasnění dle § 46 odst. 3 ZZVZ je tedy možná i v případě, kdy účastník zadávacího řízení nepředloží dílčí část položkového rozpočtu stanoveného zadavatelem v rámci zadávacích podmínek, a to za předpokladu, že objasněním položkového rozpočtu nedojde ke změně celkové nabídkové ceny účastníka. Účastník je přitom oprávněn měnit jednotkové ceny položek položkového rozpočtu – tedy snížit některé ceny v položkovém rozpočtu tak, aby mohly být oceněny položky chybějící části položkového rozpočtu za současného zachování celkové nabídkové ceny. Tento důsledek jde zcela k tíži účastníka, a to bez ohledu na důvody, pro které dílčí položkový rozpočet nepředložil již v nabídce. Není samozřejmě vyloučeno, že nabídková cena účastníka bude následně zadavatelem shledána jako mimořádně nízká a účastník tedy může být později zadavatelem vyzván k jejímu objasnění, příp. i vyloučen, zadavatel je však oprávněn poskytnout účastníku onu „druhou šanci“ na předložení správně sestavené nabídky a poskytnout mu tak možnost dále se účastnit zadávacího řízení. Jistě si lze představit případy, především v situaci, kdy by dílčí výkaz výměr tvořil obzvláště nákladnou část plnění, kdy účastník položkový rozpočet objasnit odmítne, jelikož by nebyl schopen původně nabízenou celkovou nabídkovou cenu do nepředloženého dílčího položkového rozpočtu rozložit – v takovém případě je jeho právem zadavateli oznámit, že objasnění nepředloží a zadavatel jej následně z další účasti v zadávacím řízení vyloučí.

Kontaktujte nás


Rádi se s vámi poznáme

Kontaktovat