blog11111

Nepřípustnost materiální změny nabídky dle § 46 zákona

Veřejné zakázky

O možnosti využití § 46 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), lze diskutovat z různých úhlů pohledu. Jedná se o ustanovení zmírňující tvrdost zákona, umožňující účastníkům napravit určité nedostatky nabídky a nabídku tak doplnit či objasnit, pokud se ovšem nejedná o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které jsou předmětem hodnocení, a odvrátit tak případný negativní následek v podobě vyloučení daného účastníka v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Základním pravidlem ovšem zůstává, že nabídka po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být měněna (zásada neměnnosti nabídky). Co tedy konkrétně může v praxi znamenat ona změna nabídky?

Odpověď na tuto otázku přineslo mimo jiné nedávno vydané rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) č.j. ÚOHS-S0403/2019/VZ-02553/2020/512/ŠMr. Úřad zde rozlišuje mezi materiální a formální změnou nabídky. Úřad přitom odkazuje na své předchozí rozhodnutí č.j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc, kde uvádí: „Podstatou je totiž možnost pouhého doplnění či upřesnění již podané nabídky, tedy dodání něčeho, co původně chybělo, nebo vysvětlení něčeho, co původně mohlo být chápáno různými způsoby. Jde tedy o údaje či podklady, které zadavatel hodlal předložit v jím pojatém významu již s podáním nabídky, avšak vlivem administrativního pochybení nebo vlivem odlišného výkladu, než jaký zastává zadavatel, je předložil chybně nebo v nabídce omylem zcela absentují. Nelze však připustit prostřednictvím postupu podle § 46 odst. 2 zákona nápravu takového pochybení, které spočívá v chybě dodavatele jakožto odborníka na oblast plnění veřejné zakázky.“ Formální změnou nabídky je tedy taková změna, která zachovává totožný obsah nabídky, pouze doplňuje původně chybějící informace, případně vysvětluje ty, které jsou zadavateli z nabídky nejasné. Za materiální změnu nabídky, která je nepřípustná podle § 46 odst. 2 věty první zákona, je třeba považovat změnu původně nabízeného plnění, a to rovněž v případě, kdy účastník nabídl plnění z odborného hlediska nesprávné – změnou plnění by totiž došlo k faktické (tj. materiální) změně nabídky, nejen pouze k jejímu doplnění či objasnění, které by zachovalo původní obsah nabídky. V rámci výše uvedeného rozhodnutí Úřadu byla tato problematika řešena ve vztahu k dodávce určitého typu cartridge – účastník zadávacího řízení nabídl ve své nabídce špatný typ inkoustové kazety a na základě postupu podle § 46 zákona mělo být toto jeho pochybení napraveno. Úřad však v takové záměně nabízeného předmětu plnění vidí právě nepřípustnou změnu nabídky, a to i přesto, že inkoustová kazeta představovala pouze marginální část celého předmětu plnění. Podle Úřadu tedy není pro vyhodnocení nepřípustnosti změny nabídky podstatný rozsah takové změny, nýbrž její povaha – zda se jedná o změnu formální či materiální.

V rozhodnutí se objevuje rovněž úvaha nad tím, zda se na změnu tzv. vzorového koše, ze kterého bude v řešeném případě zadavatel v průběhu trvání rámcové dohody objednávat vždy pouze konkrétní položky vymezené jeho aktuálními potřebami, může vztáhnout § 46 odst. 3 zákona, tj. ustanovení umožňující dodatečnou opravu položkového rozpočtu. Úřad usoudil, že ačkoli vzorový koš není ze své povahy ani z pohledu následného využití totožným nástrojem jako položkový rozpočet, vzhledem k tomu, že chybí zákonná definice, která by tyto dva pojmy odlišila, lze na vzorový koš pohlížet jako na položkový rozpočet a posuzovat tak jeho změnu podle § 46 odst. 3 zákona. Toto ustanovení přitom slouží k nápravě chyb v položkovém rozpočtu v podobě ocenění dosud neoceněných položek a změně ocenění položek již oceněných; vztahuje se tedy pouze na kvantitativní změnu položek (jejich ocenění) v rámci položkového rozpočtu, nikoli na jejich kvalitativní změnu. Ustanovení tak neumožňuje účastníku zasahovat do popisu, potažmo předmětu, nabízeného plnění, umožňuje mu toliko změnu nacenění jednotlivých položek (a to samozřejmě pouze za podmínky, že dodrží původní nabídkovou cenu). Úřad v souvisejícím rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0023/2020/VZ-11849/2020/32­2/BVí dovozuje: „Skutečnost, že žádné konkrétní meze zákon v souvislosti s opravami předpokládanými v § 46 odst. 3 zákona (majícími charakter materiální změny nabídky co do předmětu nabídnutého plnění) nedefinuje, vypovídá o tom, že zákonodárce s takovými materiálními opravami (změnami) vůbec nepočítal a nehodlal je připustit ani v omezené míře.“

Zadavatel tedy musí při zvažování použití § 46 zákona posuzovat, zda by doplněním či objasněním nabídky, které hodlá od účastníka požadovat, nedošlo k materiální změně nabídky, tedy zda by byl zachován její obsah a došlo by skutečně pouze k upřesnění původně nabízeného plnění či k doplnění údajů, dokladů, vzorků a modelů, které v nabídce nebyly vůbec předloženy. V opačném případě by se totiž jednalo o postup v rozporu se zákonem, který by mohl mít vážné dopady na zákonnost průběhu zadávacího řízení.

Kontaktujte nás


Rádi se s vámi poznáme

Kontaktovat