blog11111

Možnost provedení objemové změny rozsahu položek položkového rozpočtu na základě vyhrazené změny závazku

Veřejné zakázky

Ustanovení § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) umožňuje zadavateli vyhradit si v zadávací dokumentaci změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, a to za předpokladu, že podmínky pro tuto změnu a její obsah zadavatel jednoznačně vymezí a tato změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky; změna se přitom může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Začlenění výhrady změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku do zadávacích podmínek dle § 100 odst. 1 ZZVZ umožňuje zadavateli výrazně ulehčit případné pozdější uzavření dodatku k původnímu závazku z veřejné zakázky, jelikož dodatky ke smlouvě uzavírané podle této výhrady zadavatel není povinen posuzovat dle § 222 ZZVZ – dle § 222 odst. 2 ZZVZ se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje uplatnění vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 1 ZZVZ.

V rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0006/2020/VZ, č. j. ÚOHS-05497/2020/531/MHo Úřad upozorňuje, že uzavření smlouvy v rámci zadávání veřejných zakázek vykazuje značné odlišnosti od běžného soukromoprávního procesu kontraktace podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který je výrazně volnější a nebrání stranám měnit náležitosti a obsah smlouvy v průběhu procesu jejího uzavírání, a to až do jejího uzavření. Smlouva na veřejnou zakázku oproti tomu musí být uzavřena zásadně v takovém znění, v jakém byla obsažena v nabídce účastníka zadávacího řízení, neboť případné pozdější změny by mohly znamenat výhodu pro vybraného dodavatele oproti dalším, byť i jen potenciálním účastníkům řízení. Přípustnost změn závazku proto musí být dodavatelům známá už od počátku zadávacího řízení, aby jí mohli přizpůsobit své nabídky.

Při posuzování přípustnosti vyhrazené změny závazku Úřad ve výše zmíněném případě přihlížel rovněž k charakteru veřejné zakázky – jednalo se o veřejnou zakázku na stavební práce, přičemž podle Úřadu „…nelze předem s jistotou specifikovat, u které položky dojde v rámci její realizace k určitému odchýlení se od v projektové dokumentaci, resp. výkazu výměr stanoveného objemu. Úřad sděluje, že smyslem tohoto způsobu vyhrazené změn závazku je, aby zadavatel za předem určené položky ve výkazu výměr při ,konečném vyúčtování‘ uhradil finanční částku, jež je obsažena v nabídce a zafixoval tak její cenu pro případ, že v průběhu výstavby bude nakonec daná položka realizována v jiném objemu, než jak bylo původně předpokládáno.“ Úřad tak zřejmě přistoupil k výhradě změny závazku rovněž se zohledněním cíle, kterého jím chtěl zadavatel dosáhnout.

Pro dodržení zákonnosti při stanovení výhrady změny závazku je, jak bylo výše již zmíněno, zásadní především způsob nastavení, resp. formulace této výhrady, a to tak, aby byla jednoznačná a nesměřovala ke změně celkové povahy veřejné zakázky. Požadavek na jednoznačnost a na neměnnost celkové povahy veřejné zakázky přitom musí být splněny kumulativně. Na výše uvedené rozhodnutí navazuje rozhodnutí o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0038/2020/VZ, č. j. ÚOHS-14102/2020/322/DJa v němž Úřad potvrdil, že v případě, kdy je výhrada provedena jednoznačně, „není podstatné, jakým způsobem zadavatel dospěje k závěru, že je třeba změnu provést, tedy zda k tomu dospěje měřením skutečně provedených prací či prostou úvahou, že dříve zamýšlený objem určité práce neodpovídá potřebám zamýšleného projektu.“ Úřad shledal jako dostatečné pro jednoznačnost provedení výhrady, když bylo určeno, čeho se změny mohou dotknout a za jakých podmínek. Co se týče neměnnosti celkové povahy veřejné zakázky, Úřad posoudil, že je zajištěna, jelikož zadavatel určil, že případné změny se budou týkat výhradně jednotlivých položek ve stavebních objektech uvedených v soupisu prací, co se jejich objemu týče, a že tyto vyhrazené změny nebudou mít vliv na celkovou cenu – projektová dokumentace a soupis prací jsou pro dodavatele závazné a stavbu musí provést dle projektové dokumentace. Vzhledem k těmto okolnostem nelze dle Úřadu rozumně očekávat, že by v průběhu realizace došlo provedením vyhrazené změny závazku k objemové změně v takovém rozsahu jednotlivých položek ve stavebních objektech, že by zásadním způsobem změnila podobu stavby a „…proto lze důvodně předpokládat, že na základě výhrady o změnách budou přijímány skutečně jen jako změny upřesňující
objem prací prováděných v rámci jednotlivých položek dle aktuální potřeby tak, aby bylo co nejlépe dosaženo výsledné podoby stavby předvídané projektem.“

Institut výhrady změny závazku tedy může být pro zadavatele velice užitečný, je však nutné dodržet zákonné podmínky pro jeho nastavení a využití. Rozhodovací praxe Úřadu přitom zadavateli poskytuje určité vodítko k tomu, na co Úřad nahlíží jako na souladné se ZZVZ, příp. co vzhledem k podmínkám stanoveným v ZZVZ dle Úřadu již nedostačuje. Pokud ovšem zadavatel dodrží veškeré požadavky ustanovení § 100 odst. 1 ZZVZ, kontraktační proces v rámci zadávání veřejné zakázky se o něco více přiblíží uzavírání soukromoprávního závazku, což může přinést výhody jak na straně zadavatele, tak na straně dodavatele.

Kontaktujte nás


Rádi se s vámi poznáme

Kontaktovat