blog11111

Diskriminační charakter požadavku na osvědčení o vzdělání

Veřejné zakázky

Dle ustanovení § 79 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), může zadavatel požadovat k prokázání kritérií technické kvalifikace, v tomto případě konkrétně lidských zdrojů, kterými dodavatel disponuje, osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracím, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům. V případě veřejné zakázky na stavební práce tímto osvědčením tak dodavatel prokazuje, že členové jeho realizačního týmu, kteří se budou podílet na plnění předmětu veřejné zakázky, jsou dostatečně odborně vzdělaní či kvalifikovaní právě k těm pracím, které mají být na veřejné zakázce prováděny.

V rozhodnutí č.j. ÚOHS-32263/2020/500/JBě, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0294/2020/VZ se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) zabýval posouzením otázky, zda se jedná v případě, že zadavatel nestanovil v zadávacích podmínkách obor, ve kterém bylo vyžadované vzdělání dosaženo, o diskriminační požadavek, kterým je vytvářena bezdůvodná překážka hospodářské soutěže. Úřad přitom shledal, že právě nastavení požadavku dle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ pouze jako požadavku na předložení osvědčení o vysokoškolském vzdělání, aniž by byl blíže stanoven např. konkrétní obor či zaměření takového vzdělání, paradoxně omezuje okruh potenciálních dodavatelů a je tak v rozporu se zásadou zákazu diskriminace (§ 6 odst. 2 ZZVZ).

Dle Úřadu je totiž v takové situaci možné, že zadavateli budou předložena osvědčení o vzdělání v oborech, které vůbec nesouvisí s předmětem plnění veřejné zakázky, případně nebudou ani relevantní pro druh veřejné zakázky, tj. zakázky na stavební práce (např. obory humanitní, umělecké či přírodovědné). Předložení osvědčení o vysokoškolském vzdělání v těchto nesouvisejících oborech by přitom nesplnilo účel, který předložení technické kvalifikace splnit má, tedy ověřit, že dodavatel má odborné schopnosti a zkušenosti nezbytné k přiměřené jistotě zadavatele, že předmět veřejné zakázky bude řádně splněn. Zadavatel by však taková osvědčení nemohl odmítnout, jelikož by odpovídala nastaveným zadávacím podmínkám. „S ohledem na právě uvedené Úřad uvádí, že v určitých případech příliš obecné vymezení požadavku na technickou kvalifikaci může vést až k vymizení oné bezprostřední souvislosti s předmětem veřejné zakázky (v šetřeném případě tak k situaci, kdy by se na plnění předmětu veřejné zakázky mohly podílet osoby, které sice disponují vysokoškolským vzděláním, avšak v oboru naprosto nesouvisejícím s předmětem veřejné zakázky).“

Zadavatel řešené veřejné zakázky současně namítal nedostatek aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu – tvrdil, že mu nemůže takto nastavenou zadávací podmínkou vzniknout újma, neboť disponuje osobou stavbyvedoucího (pro kterého bylo vysokoškolské vzdělání vyžadováno, jak je popsáno výše), který splňuje požadavky zadavatele. Úřad však uzavřel, že „ani případná skutečnost, že navrhovatel obecně disponuje osobou, která by byla způsobilá k prokázání předmětného kritéria technické kvalifikace, nelze automaticky dovozovat, že dané kritérium pro něj není překážkou v účasti v předmětném zadávacím řízení.“ Dodavatel totiž nedisponuje všemi osobami v jeden okamžik, jelikož se tyto osoby mohou podílet na plnění jiných veřejných zakázek, jiných staveb. Ani obecná dispozice osobou, která by splňovala všechny požadavky kladené zadavatelem, tedy neznamená vždy to, že navrhovateli nemůže být stanoveným požadavkem způsobena újma, pokud tato osoba zrovna plní jiné povinnosti. Úřad tedy přihlédl k tomu, zda navrhovatel může mít osobu, kterou zadavatel v tomto případě argumentoval, k dispozici k plnění veřejné zakázky – jelikož zjistil, že se tato osoba podílí již na jiné veřejné zakázce, která se časově s řešenou veřejnou zakázkou překrývá, rozhodl, že navrhovatel je aktivně legitimován. Současně připomněl, že zadavatel nemůže znát všechny důvody, které navrhovatele vedly k tomu, že nepodal nabídku do šetřeného zadávacího řízení, ale podal ji do jiného zadávacího řízení, čímž alokoval své lidské zdroje – rozhodnutí dodavatele ovlivňuje spousta faktorů, např. doba zahájení realizace předmětu veřejné zakázky, jeho celková doba realizace, náročnost apod. Navrhovateli tedy toto rozhodnutí nemůže být kladeno k tíži, co se týče aktivní legitimace k podání návrhu k Úřadu.

Omezení hospodářské soutěže se tedy zadavatel může dopustit i příliš „širokým“ vymezením požadavku na osvědčení o vzdělání, respektive jeho nedostatečnou specifikací. Úřad upozornil, že za skrytou formu nepřípustné diskriminace je třeba považovat např. „takový postup, kdy zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových kritérií technické kvalifikace, že je mohou splnit toliko někteří z dodavatelů, jež by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými,“ tedy také postup, kdy jsou nastavena taková kritéria technické kvalifikace, která nesouvisí s předmětem konkrétní zadávané veřejné zakázky. Požadavek na vysokoškolské vzdělání bez další bližší specifikace přitom dle Úřadu nemohl zadavateli zaručit výběr pouze z dodavatelů, kteří by byli lépe kvalifikovaní pro plnění předmětu veřejné zakázky a nevztahuje se tak k poskytovaným stavebním pracím. Kritérium tedy nemá ani vazbu na předmět veřejné zakázky a postrádá tak jakékoli objektivní opodstatnění.

Kontaktujte nás


Rádi se s vámi poznáme

Kontaktovat